पाठक्रमः → Level 13 · कृदन्त-प्रकरणम् → पाठः 9
Level 13 · Lesson 9 अच् घञ् च — पाकः त्यागः भावः
Action nouns I: ac and ghañ — pākaḥ, tyāgaḥ, bhāvaḥ
पचादिभ्यः अच्, भावे घञ् — पाकः, त्यागः, भावः, जयः।
Masculine action nouns: the suffixes ac and ghañ behind pākaḥ, tyāgaḥ, bhāvaḥ, jayaḥ.
स्मरणम् · You already know this
“त्यागः” “भावः” “योगः” “पाकः” — एते भाववाचिनः पुंलिङ्गशब्दाः भवते सुपरिचिताः। सर्वे घञन्ताः। एषः पाठः उच्चस्तरीयः — स्थूलरेखाः एव गृह्णातु, सूक्ष्मं शास्त्रे।
त्यागः 'renunciation', भावः 'being', योगः, पाकः — familiar masculine action nouns, all built with घञ्. This lesson keeps to the big picture; the gaṇa-level fine print can wait.
सूत्राणि · The sūtras
भावे
भावे अर्थे धातोः घञ् प्रत्ययः।
In the sense of the action itself, घञ् comes after a root. Its घ् and ञ् are markers, leaving अ — but the ñit-ness triggers vṛddhi (7.2.115-116).
चजोः कु घिण्ण्यतोः
घिति ण्यति च परे चकारजकारयोः कवर्गादेशः — पच् → पाक्, त्यज् → त्याग्।
Before ghit suffixes (and ṇyat), root-final च/ज turn velar: पच् → पाक, त्यज् → त्याग।
एरच्
इवर्णान्तात् धातोः अच् — जि → जयः, क्षि → क्षयः।
After i-final roots the suffix is अच् instead — plain guṇa, no vṛddhi: जयः, क्षयः।
नन्दिग्रहिपचादिभ्यो ल्युणिन्यचः
पचादिभ्यः कर्तरि अच् — पचति इति पचः। उच्चस्तरीयं विज्ञेयम्।
From the pacādi list, अच् also makes agent words (पचः 'a cook'). Just note it exists — kartari अच् vs bhāve घञ्।
प्रक्रिया · Derivations
पच् + घञ् → पाकः
भू + घञ् → भावः
जि + अच् → जयः
अभ्यासः · Practice
पाकः इत्यत्र ककारः केन? Which sūtra turns the च of पच् into क?
त्यज्-धातोः घञन्तम् — ________। The ghañ noun of त्यज् 'abandon'.
धातुं घञन्तेन अजन्तेन वा योजयतु। Match root and action noun.
जयः इत्यत्र वृद्धिः नास्ति — किमर्थम्? Why no vṛddhi in जयः?