पाठक्रमः → Level 12 · तिङन्त-प्रकरणानि २ → पाठः 4
Level 12 · Lesson 4 सन्नन्तप्रकरणम् २ — जिज्ञासते पिपासति
The desiderative II: jijñāsate, pipāsati
ज्ञा → जिज्ञासते, पा → पिपासति — अनिट्सु सन्, आत्मनेपदविधिः, जिज्ञासा-शब्दश्च।
jñā → jijñāsate and pā → pipāsati: san without iṭ, the ātmanepada rule, and the word जिज्ञासा you already know.
स्मरणम् · You already know this
“जिज्ञासा” इति शब्दं भवान् बहुवारं श्रुतवान् — ज्ञातुम् इच्छा इत्यर्थः। सः सन्नन्तात् एव निष्पन्नः। तथा “पिपासा” अपि — पातुम् इच्छा, तृष्णा। अद्य अनयोः मूलक्रियापदे साधयामः।
You already use the noun जिज्ञासा 'curiosity, the wish to know' — it is a desiderative in disguise. So is पिपासा 'thirst, the wish to drink.' Today we derive the verbs behind them: जिज्ञासते and पिपासति.
सूत्राणि · The sūtras
प्रक्रिया · Derivations
- ज्ञा + स — इच्छायां सन्; ज्ञा अनिट् — न इडागमः (3.1.7)
- ज्ञास् ज्ञास — सन्यङोः — द्वित्वम् (6.1.9)
- जा ज्ञास — हलादिः शेषः — अभ्यासे ज् एव शिष्यते (7.4.60)
- ज ज्ञास — ह्रस्वः — अभ्यासह्रस्वत्वम् (7.4.59)
- जिज्ञास — सन्यतः — अकारस्य इकारः (7.4.79)
- जिज्ञासते — ज्ञाश्रुस्मृदृशां सनः इति आत्मनेपदम्; लट्, शप् (1.3.57)
सन्नन्तात् “अ”-प्रत्यये टापि च स्त्रियां जिज्ञासा, पिपासा इति नामनी सिद्ध्यतः। एवं “मुमुक्षा” “शुश्रूषा” अपि सन्नन्तजन्ये एव।
From these stems come the familiar nouns जिज्ञासा and पिपासा — and likewise मुमुक्षा 'desire for liberation' and शुश्रूषा 'desire to listen, service.' A whole family of words you knew turns out to be desiderative.