पाठक्रमःLevel 11 · तिङन्त-प्रकरणानि १ → पाठः 13

Level 11 · Lesson 13

तुदादिगणः — तुदति, इच्छति
The तुदादि class: तुदति, इच्छति

तुदादिभ्यः शः — अपित्त्वात् न गुणः — तुदति लिखति; इषेः छत्वेन इच्छति।

Class 6 takes श — like शप् but guṇa-blocking: तुदति, लिखति; and इष् becomes इच्छति.

स्मरणम् · You already know this

चतुर्थस्तरात् ‘पठितुम् इच्छामि' इति वदति भवान्। इष्-धातोः ‘इच्छ' इति कथम्? लिख्-धातोः ‘लिखति' इति किमर्थं न ‘लेखति'? तुदादिगणः — यत्र विकरणः अ-कारः एव, परं गुणं वारयति।

You say इच्छामि ‘I want' daily. The root is इष् — how does it become इच्छ? And why is it लिखति, never लेखति? Class 6's vikaraṇa श sounds exactly like शप्'s अ, but its lack of प् blocks all guṇa.

सूत्राणि · The sūtras

तुदादिभ्यः शः
लसक 47 · अष्टा॰ 3.1.77
तुद्-आदिभ्यः धातुभ्यः शपं बाधित्वा शः प्रत्ययः।
After class-6 roots the vikaraṇa श replaces शप्. Audibly just अ — but apit, hence ṅit-like (1.2.4), hence no guṇa (1.1.5).

तुद् + अ + ति → तुदति (न तोदति)। लिख् + अ + ति → लिखति (न लेखति)। भ्वादि-तुदाद्योः भेदः श्रवणे अदृश्यः, प्रक्रियायां स्पष्टः — भवति इत्यत्र गुणः अस्ति, तुदति इत्यत्र नास्ति।

So तुदति ‘he strikes' and लिखति ‘he writes' keep their root vowels short. To the ear, class 1 and class 6 presents look alike; in the prakriyā they differ exactly at the guṇa step — भू → भो happens, तुद् → तोद् does not.

इषुगमियमां छः
लसक 48 · अष्टा॰ 7.3.77
इष्-गम्-यम्-धातूनाम् अन्त्यस्य छकारादेशः शिति परे।
Before a śit affix the final consonant of इष्, गम् and यम् becomes छ्: इष् → इछ्, गम् → गछ्, यम् → यछ्.
छे च
लसक 49 · अष्टा॰ 6.1.73
छकारे परे ह्रस्वस्य तुक्-आगमः।
A short vowel before छ् takes the augment तुक् (= त्): इ + छ → इत्छ. Then स्तोः श्चुना श्चुः (8.4.40) assimilates त् to च् — इच्छ. Hence इच्छति.

प्रक्रिया · Derivations

तुद् + तिप् → तुदति
  1. तुद् + श + ति — तुदादिभ्यः शः (3.1.77)
  2. तुद् + अ + ति — शकारः इत्; अपित्त्वात् ङिद्वत् — न गुणः (1.2.4)
  3. तुदति — वर्णमेलनम् — एवं लिखति विशति सृजति
इष् + तिप् → इच्छति
  1. इष् + श + ति — तुदादिभ्यः शः (3.1.77)
  2. इछ् + अ + ति — इषुगमियमां छः — षस्य छः शिति (7.3.77)
  3. इत्छ + ति — छे च — तुक्-आगमः (6.1.73)
  4. इच्छति — स्तोः श्चुना श्चुः — तकारस्य चकारः (8.4.40)

अभ्यासः · Practice

तुदति इत्यत्र गुणाभावस्य कारणम् — Why does तुद् not become तोद्?
इष् + श + ति → ________। इष् + श + ति finally yields ____.
धातुं रूपेण योजयतु। Match root and present form.
इच्छति इत्यत्र च-कारः कुतः? Where does the च् of इच्छति come from?
‘अहं जलम् ________' (इष्, लट्)। Complete: I want water.