पाठक्रमःLevel 10 · सुबन्त-प्रकरणानि → पाठः 14

Level 10 · Lesson 14

हलन्ताः २ — गच्छत्-वाच्-सुहृदः
Consonant stems II: गच्छत्, वाच्, सुहृद्

गच्छन् गच्छन्तः, वाक् वाचः वाग्भ्याम्, सुहृत् — नुम्, कुत्वं, जश्त्वचर्त्वे।

गच्छन्/गच्छन्तः with num, वाक्/वाग्भ्याम् with kutva, and सुहृत् with jaśtva-cartva at word end.

स्मरणम् · You already know this

“गच्छन् बालः पतति” “वाक् मधुरा” “सुहृत् साहाय्यं करोति” — एतानि रूपाणि भवता पठितानि। गच्छत्-वाच्-सुहृद्-इति प्रातिपदिकानि हलन्तानि; पदान्ते हल्-विकाराः एव अत्र नाटकम्।

गच्छन्, वाक्, सुहृत् — all consonant stems. The drama here is entirely at the word's edge: clusters simplify, palatals turn guttural, and voiced-unvoiced alternations like वाग्/वाक् appear.

सूत्राणि · The sūtras

उगिदचां सर्वनामस्थानेऽधातोः
लसक 1 · अष्टा॰ 7.1.70
उगितः अञ्चतेश्च सर्वनामस्थाने परे नुम् आगमः।
A stem with an uk it-marker (and the root अञ्च्) takes num before sarvanāmasthāna.

शतृ-प्रत्यये ऋकारः उक्-इत् — अतः गच्छत् उगित्। गच्छत् + जस् → नुम् → गच्छन्त् + अस् → गच्छन्तः। सौ तु गच्छन्त् + स् → सुलोपः → गच्छन्त् → संयोगान्तलोपः → गच्छन्।

The śatṛ affix carries ṛ as an uk it-marker, so गच्छत् is ugit and gets num in strong cases: गच्छन्तः, गच्छन्तम्. In the nominative singular the सु drops and the final cluster न्त् simplifies: गच्छन्.

संयोगान्तस्य लोपः
लसक 2 · अष्टा॰ 8.2.23
संयोगान्तस्य पदस्य अन्त्यस्य लोपः।
The last consonant of a pada-final cluster is dropped.
चोः कुः
लसक 3 · अष्टा॰ 8.2.30
चवर्गस्य कवर्गः झलि पदान्ते च।
A palatal stop becomes the corresponding guttural before jhal or at pada end: वाच् → वाक्.
झलां जशोऽन्ते
लसक 4 · अष्टा॰ 8.2.39
पदान्ते झलां जशः आदेशाः।
Pada-final jhal consonants become jaś (voiced unaspirated): वाग्, सुहृद्.
वाऽवसाने
लसक 5 · अष्टा॰ 8.4.56
अवसाने झलां चरः वा।
At a pause, they optionally become car (voiceless): वाक्/वाग्, सुहृत्/सुहृद्.

प्रक्रिया · Derivations

गच्छत् + सु → गच्छन्
  1. गच्छत् + सु — प्रथमैकवचनम् (4.1.2)
  2. गच्छन्त् + स् — उगिदचां सर्वनामस्थानेऽधातोः — नुम् (7.1.70)
  3. गच्छन्त् — हल्ङ्याब्भ्यः… — सुलोपः (6.1.68)
  4. गच्छन् — संयोगान्तस्य लोपः (8.2.23)
वाच् + सु → वाक् / वाग्
  1. वाच् + स् — प्रथमैकवचनम् (4.1.2)
  2. वाच् — हल्ङ्याब्भ्यः… — सुलोपः (6.1.68)
  3. वाग् — चोः कुः, झलां जशोऽन्ते (8.2.30)
  4. वाक् — वाऽवसाने — चर्त्वं विकल्पेन (8.4.56)
वाच् + सुप् → वाक्षु
  1. वाच् + सु — सप्तमीबहुवचनम् (4.1.2)
  2. वाक् + सु — चोः कुः; खरि च — चर्त्वम् (8.2.30)
  3. वाक्षु — आदेशप्रत्यययोः — कवर्गात् षत्वम् (8.3.59)

अभ्यासः · Practice

रूपं विभक्त्या योजयतु। Match each form with its case.
गच्छतः (शसि) इत्यत्र नुम् किमर्थं न? Why no num in the weak form गच्छतः?
वाच् + भ्याम् → ________। Instrumental dual of वाच्?
सुहृत् — सुहृद् — द्वयं कथं साधु? Why are both सुहृत् and सुहृद् correct at a pause?
गच्छन् इत्यस्य सोपानानि क्रमेण। Order the steps of गच्छन्.