स्मरणम् · You already know this
“गच्छन् बालः पतति” “वाक् मधुरा” “सुहृत् साहाय्यं करोति” — एतानि रूपाणि भवता पठितानि। गच्छत्-वाच्-सुहृद्-इति प्रातिपदिकानि हलन्तानि; पदान्ते हल्-विकाराः एव अत्र नाटकम्।
गच्छन्, वाक्, सुहृत् — all consonant stems. The drama here is entirely at the word's edge: clusters simplify, palatals turn guttural, and voiced-unvoiced alternations like वाग्/वाक् appear.
सूत्राणि · The sūtras
उगिदचां सर्वनामस्थानेऽधातोः
उगितः अञ्चतेश्च सर्वनामस्थाने परे नुम् आगमः।
A stem with an uk it-marker (and the root अञ्च्) takes num before sarvanāmasthāna.
शतृ-प्रत्यये ऋकारः उक्-इत् — अतः गच्छत् उगित्। गच्छत् + जस् → नुम् → गच्छन्त् + अस् → गच्छन्तः। सौ तु गच्छन्त् + स् → सुलोपः → गच्छन्त् → संयोगान्तलोपः → गच्छन्।
The śatṛ affix carries ṛ as an uk it-marker, so गच्छत् is ugit and gets num in strong cases: गच्छन्तः, गच्छन्तम्. In the nominative singular the सु drops and the final cluster न्त् simplifies: गच्छन्.
संयोगान्तस्य लोपः
संयोगान्तस्य पदस्य अन्त्यस्य लोपः।
The last consonant of a pada-final cluster is dropped.
चोः कुः
चवर्गस्य कवर्गः झलि पदान्ते च।
A palatal stop becomes the corresponding guttural before jhal or at pada end: वाच् → वाक्.
झलां जशोऽन्ते
पदान्ते झलां जशः आदेशाः।
Pada-final jhal consonants become jaś (voiced unaspirated): वाग्, सुहृद्.
वाऽवसाने
अवसाने झलां चरः वा।
At a pause, they optionally become car (voiceless): वाक्/वाग्, सुहृत्/सुहृद्.
प्रक्रिया · Derivations
गच्छत् + सु → गच्छन्
गच्छत् + सु
— प्रथमैकवचनम् (4.1.2) गच्छन्त् + स्
— उगिदचां सर्वनामस्थानेऽधातोः — नुम् (7.1.70) गच्छन्त्
— हल्ङ्याब्भ्यः… — सुलोपः (6.1.68) गच्छन्
— संयोगान्तस्य लोपः (8.2.23)
वाच् + सु → वाक् / वाग्
वाच् + स्
— प्रथमैकवचनम् (4.1.2) वाच्
— हल्ङ्याब्भ्यः… — सुलोपः (6.1.68) वाग्
— चोः कुः, झलां जशोऽन्ते (8.2.30) वाक्
— वाऽवसाने — चर्त्वं विकल्पेन (8.4.56)
वाच् + सुप् → वाक्षु
वाच् + सु
— सप्तमीबहुवचनम् (4.1.2) वाक् + सु
— चोः कुः; खरि च — चर्त्वम् (8.2.30) वाक्षु
— आदेशप्रत्यययोः — कवर्गात् षत्वम् (8.3.59)
अभ्यासः · Practice
रूपं विभक्त्या योजयतु। Match each form with its case.
परीक्षताम् · Check
गच्छतः (शसि) इत्यत्र नुम् किमर्थं न? Why no num in the weak form गच्छतः?
वाच् + भ्याम् → ________। Instrumental dual of वाच्?
परीक्षताम् · Check
सुहृत् — सुहृद् — द्वयं कथं साधु? Why are both सुहृत् and सुहृद् correct at a pause?
गच्छन् इत्यस्य सोपानानि क्रमेण। Order the steps of गच्छन्.
परीक्षताम् · Check पुनः · Reset