पाठक्रमःLevel 10 · सुबन्त-प्रकरणानि → पाठः 12

Level 10 · Lesson 12

नपुंसकानि — फल-वारि-मधूनि
Neuters: फल, वारि, मधु

अतोऽम्, नपुंसकाच्च, जश्शसोः शिः — फलम् फले फलानि; वारिणी वारीणि; मधूनि।

The neuter endings: फलम्, फले, फलानि; वारिणी, वारीणि; मधूनि — with the śi substitute and num augment.

स्मरणम् · You already know this

“फलं मधुरम्” “फलानि पतन्ति” “वारि शीतलम्” — नपुंसकरूपाणि प्रथमस्तरात् ज्ञातानि। नपुंसके प्रथमा-द्वितीये समाने — फलम् इति उभयत्र, फलानि इति उभयत्र। किमर्थम्? सूत्राणि वदन्ति।

फलम्, फलानि, वारि — neuters from your earliest lessons. Notice their hallmark: nominative and accusative are always identical. The sūtras below explain why.

सूत्राणि · The sūtras

अतोऽम्
लसक 1 · अष्टा॰ 7.1.24
अदन्तात् नपुंसकात् स्वमोः अम् आदेशः।
After a neuter a-stem, both su and am are replaced by अम्.

फल + सु → फल + अम् → अमि पूर्वः (6.1.107) → फलम्। द्वितीयायाम् अपि फल + अम् → फलम् — अतः रूपसाम्यम्। अनदन्तेषु तु “स्वमोर्नपुंसकात्” (7.1.23) इति लुक् — वारि, मधु।

फल + su → the ending becomes अम्, then pūrvarūpa gives फलम् — identical in both cases. For non-a neuters, su and am are simply deleted (स्वमोर्नपुंसकात् 7.1.23): वारि, मधु.

नपुंसकाच्च
लसक 2 · अष्टा॰ 7.1.19
नपुंसकात् परस्य औङः शी आदेशः।
After a neuter, the dual au/auṭ is replaced by śī: फले, वारिणी.
जश्शसोः शिः
लसक 3 · अष्टा॰ 7.1.20
नपुंसकात् जश्शसोः शि आदेशः; “शि सर्वनामस्थानम्” (1.1.42)।
Neuter jas and śas become śi — and śi counts as sarvanāmasthāna (1.1.42).
नपुंसकस्य झलचः
लसक 4 · अष्टा॰ 7.1.72
झलन्तस्य अजन्तस्य च नपुंसकस्य सर्वनामस्थाने परे नुम् आगमः।
A neuter stem ending in jhal or in a vowel takes the augment num before sarvanāmasthāna.

फल + शि → नुम् → फलन् + इ → “सर्वनामस्थाने चासम्बुद्धौ” (6.4.8) इति उपधादीर्घः → फलान् + इ → फलानि। वारि → वारीणि (दीर्घः णत्वं च), मधु → मधूनि।

फल + śi → num slips in before the final vowel's consonant slot: फलन् + इ → the upadhā lengthens → फलानि. Likewise वारीणि (with ṇatva from the र्) and मधूनि.

प्रक्रिया · Derivations

फल + जस् → फलानि
  1. फल + जस् — प्रथमाबहुवचनम् (4.1.2)
  2. फल + इ — जश्शसोः शिः — शकारः इत् (7.1.20)
  3. फलन् + इ — नपुंसकस्य झलचः — नुम् (7.1.72)
  4. फलान् + इ — सर्वनामस्थाने चासम्बुद्धौ — उपधादीर्घः (6.4.8)
  5. फलानि — वर्णमेलनम्
वारि + औ → वारिणी
  1. वारि + औ — प्रथमाद्विवचनम् (4.1.2)
  2. वारि + ई — नपुंसकाच्च — शी (7.1.19)
  3. वारिन् + ई — इकोऽचि विभक्तौ — नुम् (7.1.73)
  4. वारिणी — अट्कुप्वाङ्नुम्व्यवायेऽपि — णत्वम् (8.4.2)
वारि + टा → वारिणा
  1. वारि + आ — तृतीयैकवचनम् (4.1.2)
  2. वारिन् + आ — इकोऽचि विभक्तौ — नुम् (7.1.73)
  3. वारिणा — णत्वम् (8.4.2)

अभ्यासः · Practice

रूपं शब्देन वचनेन च योजयतु। Match each neuter form with its description.
नपुंसके प्रथमा-द्वितीययोः रूपसाम्यं कुतः? Why do neuter nominative and accusative always match?
मधु + जस् → ________। Nominative plural of मधु?
वारिणा इत्यत्र नुम् केन सूत्रेण? Which sūtra inserts the n of वारिणा?
फलानि इत्यस्य सोपानानि क्रमेण। Order the steps of फलानि.