पाठक्रमः → Level 9 · सन्धि-प्रकरणानि → पाठः 10
Level 9 · Lesson 10 झलां जशोऽन्ते — जश्त्वसन्धिः
Jaśtva — final stops soften to g, j, ḍ, d, b
पदान्ते झलां जश् आदेशः; अवसाने चर्त्वविकल्पः।
At the end of a pada, any jhal stop becomes the soft unaspirated g/j/ḍ/d/b — the rule behind वागीशः and दिगम्बरः.
स्मरणम् · You already know this
“दिगम्बरः”, “वागीशः”, “षडाननः” — एतेषु पदान्ताः कठोराः वर्णाः मृदवः जाताः। दिक् + अम्बरः = दिगम्बरः। व्याकरणपरिभाषायामपि — “अजन्तम्” इति भवान् अष्टमस्तरे श्रुतवान्: अच् + अन्तः = अजन्तः!
दिगम्बरः (दिक् + अम्बरः), वागीशः (वाक् + ईशः) — hard final stops soften before voiced sounds. Even grammar's own jargon obeys: अजन्तः ‘vowel-final’ is अच् + अन्तः with च् softened to ज्.
सूत्राणि · The sūtras
पदच्छेदः — झलाम् + जशः + अन्ते। स्थानेऽन्तरतमः इति स्ववर्गस्य तृतीयः गृह्यते — क्-ख्-ग्-घ् → ग्, च्-छ्-ज्-झ् → ज् इत्यादि। एतत् कार्यं प्रायः सर्वत्र प्रथमं भवति — ततः श्चुत्वादीनि।
Padaccheda: झलाम् + जशः + अन्ते. By closest-match each stop goes to the third of its own row: any velar → ग्, any palatal → ज्, and so on. In derivations this is usually the first move at a word boundary; ścutva, ṣṭutva and friends apply afterwards.
वाक्यान्ते “सा वाक्” इति वा “सा वाग्” इति वा — उभयं साधु। मध्ये तु परवर्णानुसारेण नियतम्।
At utterance-end both सा वाक् and सा वाग् are correct — the option lives only at a full stop. Mid-sentence the following sound decides.