पाठक्रमःLevel 9 · सन्धि-प्रकरणानि → पाठः 1

Level 9 · Lesson 1

इको यणचि — यण्सन्धिः
Yaṇ sandhi — i, u, ṛ, ḷ become y, v, r, l

सन्धिप्रकरणारम्भः — संहितासंज्ञा, इकः स्थाने यण् आदेशः।

The sandhi chapters begin: what saṃhitā means, and the rule that turns i/u/ṛ/ḷ into y/v/r/l before vowels.

स्मरणम् · You already know this

प्रथमस्तरादारभ्य भवान् “गच्छाम्यहम्”, “इत्युक्तवान्”, “अस्त्येव” इति वदति। गच्छामि + अहम् = गच्छाम्यहम् — अत्र इकारः यकारः जातः। एषः एव यण्सन्धिः। अद्य तस्य सूत्रं पठामः।

Since Level 1 you have been saying गच्छाम्यहम् (गच्छामि + अहम्) and इत्युक्तवान् (इति + उक्तवान्). Each time, an इ quietly became a य्. Today you meet the sūtra that has been doing that work all along — the first rule of the LSK's sandhi chapters.

सूत्राणि · The sūtras

परः संनिकर्षः संहिता
लसक 1 · अष्टा॰ 1.4.109
वर्णानाम् अतिशयितं सामीप्यं संहितासंज्ञं भवति।
The maximal closeness of sounds in connected speech is called saṃhitā.

सन्धिकार्यं संहितायाम् एव भवति। “संहितायाम्” इति अधिकारसूत्रं (६.१.७२) अग्रिमेषु सूत्रेषु अनुवर्तते — पृथक् पृथक् उच्चारणे सन्धिः न भवति।

Sandhi applies only in saṃhitā — when words are uttered in one connected breath. The adhikāra संहितायाम् (6.1.72) silently runs through all the sandhi rules ahead. Pause between words and no sandhi is required.

इको यणचि
लसक 2 · अष्टा॰ 6.1.77
इकः स्थाने यण् आदेशः स्यात् अचि परे, संहितायाम्।
In place of इक् (i, u, ṛ, ḷ) comes यण् (y, v, r, l) when a vowel follows.

पदच्छेदः — इकः + यण् + अचि। “इकः” षष्ठी — स्थानेयोगा (अष्टमस्तरे पठितम्)। “अचि” सप्तमी — तस्मिन्निति निर्दिष्टे पूर्वस्य। स्थानेऽन्तरतमः इति परिभाषया इ-ई → य्, उ-ऊ → व्, ऋ-ॠ → र्, ऌ → ल्।

Padaccheda: इकः (genitive — ‘in place of ik’, by षष्ठी स्थानेयोगा from Level 8) + यण् + अचि (locative — ‘when ac follows’). The paribhāṣā स्थानेऽन्तरतमः picks the closest substitute: i/ī → y, u/ū → v, ṛ/ṝ → r, ḷ → l — each yaṇ shares the mouth-position of its ik.

प्रक्रिया · Derivations

सुधी + उपास्यः → सुध्युपास्यः
  1. सुधी + उपास्यः — विवक्षा — संहितायाम् (6.1.72)
  2. सुध्य् + उपास्यः — इको यणचि — ईकारस्य यकारः (6.1.77)
  3. सुध्युपास्यः — वर्णमेलनम्
मधु + अरिः → मध्वरिः
  1. मधु + अरिः — संहितायाम् (6.1.72)
  2. मध्व् + अरिः — इको यणचि — उकारस्य वकारः (6.1.77)
  3. मध्वरिः — वर्णमेलनम्
धातृ + अंशः → धात्रंशः
  1. धातृ + अंशः — संहितायाम् (6.1.72)
  2. धात्र् + अंशः — इको यणचि — ऋकारस्य रेफः (6.1.77)
  3. धात्रंशः — वर्णमेलनम्

अभ्यासः · Practice

“इक्” इति प्रत्याहारे के वर्णाः? Which vowels does the pratyāhāra इक् cover?
इकं यणा योजयतु। Match each ik with its yaṇ.
इति + उक्तम् = ________। Join: iti + uktam.
अस्तु + एवम् = ________। Join: astu + evam.
“पितृ + आज्ञा” इत्यत्र किं रूपम्? What does पितृ + आज्ञा become?