पाठक्रमः → Level 8 · संज्ञा-परिभाषा-प्रकरणम् → पाठः 4
Level 8 · Lesson 4 संयोगः अनुनासिकः कालभेदश्च
Conjuncts, nasals, and vowel length
हल्-समुदायस्य संयोगसंज्ञा, मुखनासिकोच्चारणस्य अनुनासिकसंज्ञा, अचां ह्रस्वदीर्घप्लुतसंज्ञाः।
Three families of saṃjñās: consonant clusters, nasal sounds, and the three vowel durations.
स्मरणम् · You already know this
भवान् ‘गच्छति’ इति सहस्रवारम् उक्तवान् — तत्र च्-छ् इति हल्-युगलं संयोगः। ‘गङ्गा’ इत्यत्र ङ्-कारः नासिकया उच्चार्यते। ‘अ’ ह्रस्वः, ‘आ’ दीर्घः इति तु पाठशालातः ज्ञातम् — अधुना एताः संज्ञाः पाणिनीयैः सूत्रैः लभन्ते।
You have said गच्छति a thousand times — its च्छ् is a conjunct (संयोग). In गङ्गा the ङ् flows through the nose. And you have always known अ is short and आ is long. Today these intuitions get their formal names.
सूत्राणि · The sūtras
पदच्छेदः — हलः + अनन्तराः + संयोगः। ‘अनन्तराः’ = मध्ये अच् नास्ति। यथा — गच्छति इत्यत्र च्छ्, कृष्णः इत्यत्र ष्ण्, रात्रिः इत्यत्र त्र्। एषा संज्ञा अग्रे बहुषु कार्येषु उपयुज्यते — यथा संयोगान्तस्य लोपविधौ।
Padaccheda: हलः + अनन्तराः + संयोगः. Anantara means nothing — no vowel — in between. So च्छ् in गच्छति, ष्ण् in कृष्णः, त्र् in रात्रिः are saṃyogas. Later rules (like dropping a word-final cluster) will call on this name.
ङ् ञ् ण् न् म् इति पञ्च हलः नित्यम् अनुनासिकाः। अचः अपि सानुनासिकाः भवितुम् अर्हन्ति — यथा उपदेशे सुँ-इत्यत्र उँ। केवलनासिक्यः अनुस्वारः (ं) तु भिन्नः — सः नासिकामात्रेण उच्चार्यते।
The five nasals ङ् ञ् ण् न् म् are always anunāsika. Vowels too can be nasalised — like the उँ of सुँ in upadeśa. Note the contrast with anusvāra (ं), which is purely nasal, with no mouth articulation.
एकमात्रः ह्रस्वः, द्विमात्रः दीर्घः, त्रिमात्रः प्लुतः। प्लुतः दूरात् आह्वाने प्रयुज्यते — ‘आगच्छ कृष्ण३!’ स्वराः अपि त्रिविधाः उच्चारणभेदेन — उच्चैरुदात्तः (1.2.29), नीचैरनुदात्तः (1.2.30), समाहारः स्वरितः (1.2.31) इति वेदपाठे प्रसिद्धाः; लौकिके तान् न प्रयुञ्ज्महे, परं सूत्रेषु ते संज्ञारूपेण आगमिष्यन्ति।
One mātrā = hrasva, two = dīrgha, three = pluta. Pluta appears when calling someone from afar: आगच्छ कृष्ण३! Vowels also carry pitch accents — udātta (high, 1.2.29), anudātta (low, 1.2.30), svarita (blend, 1.2.31) — alive in Vedic recitation; in classical speech we ignore them, but sūtras will occasionally name them.