पाठक्रमः → Level 9 · सन्धि-प्रकरणानि → पाठः 8
Level 9 · Lesson 8 स्तोः श्चुना श्चुः — श्चुत्वसन्धिः
Ścutva — s and t-class assimilate to ś and c-class
हल्सन्धिप्रारम्भः — सकार-तवर्गयोः शकार-चवर्गाभ्यां योगे श्चुत्वम्; शकारात् तवर्गे निषेधः।
Consonant sandhi begins: s/t-class become ś/c-class in contact with ś/c-class — the rule inside सज्जनः and यज्ञः.
स्मरणम् · You already know this
“रामश्च श्यामश्च”, “सज्जनः”, “यज्ञः” — एतानि पदानि भवता श्रुतानि उक्तानि च। सत् + जनः = सज्जनः — तकारः जकारः जातः। तवर्गः चवर्गेण मिलित्वा चवर्गः भवति। अद्यारभ्य हल्सन्धयः।
You know सज्जनः ‘good person’ (सत् + जनः) and यज्ञः from Arc A. Why did त् become ज्, and न् become ञ्? Because dental t-class sounds, meeting palatal ś/c-class sounds, slide back to the palatal row. Welcome to consonant sandhi.
सूत्राणि · The sūtras
पदच्छेदः — स्तोः + श्चुना + श्चुः। “योगे” इति उभयतः — पूर्वं परं वा। यथासंख्यम् — स् → श्, तवर्गः → चवर्गः। उदाहरणानि — रामस् + च → रामश्च (विसर्गद्वारा, अग्रे पाठे १६ द्रक्ष्यामः), सत् + चित् → सच्चित्, यज् + नः → यज्ञः।
Padaccheda: स्तोः + श्चुना + श्चुः. ‘In contact’ works in both directions: the trigger may precede or follow. So स्→श् and each t-class stop maps to its c-class partner. In रामश्च the स् actually arrives via visarga sandhi (lesson 16) — but its final step is this very rule.
प्रश्नः, विश्नः — शकारात् परः नकारः न ञकारः। निषेधः तवर्गस्य एव — सकारस्य न प्रसङ्गः।
In प्रश्नः the न् after श् stays dental — no ञ्. The prohibition covers only a t-class sound following ś.